|
|
Categories: Láska - Amor
V jedné čtvrti zvané Diabla se procházela krásná dívka jménem Rosalinda. V náručí měla malou kočičku, které říkají Rosa. Snad jen proto, že je několik let s Rosalindou. Kdo ví.
„Dneska je krásná den, Roso.“ a dívala se na krásnou oblohu bez mraků.
Po chvilce řekla: „Půjdeme do města, co ty na to? Do toho města, které se jmenuje Amor. Kdo ví proč. No nic, je čas jít.“ Rosa blaženě zapřede a Rosalinda se usměje.
Bloudili ulicemi a dívaly se na různé věci. O kousek dál se také procházel Pablo. Možná, že to byla náhoda, nebo že by osud? Po chvíli procházení se Rosalinda a Pablo setkali. Jak? Pablo zahlédl nádherný černý svatební smoking a při jeho prohlížení se zamyslel a najednou to přišlo. Pablo omylem do ní strčil.
„Dívej se pořádně na cestu, nemehlo jedno!“ Rozkřikla se Rosalinda.
„Promiň, já nechtěl. Mohu ti to nějak vynahradit? Udělal na ni psí oči.
Rosalinda se na něho podívala a v duchu si řekla: „Panebože, já jsem se asi zamilovala. Tak proto se jmenuje tohle město Amor.“
Pablo se dokonce také zamyslel a řekl si pro sebe: „Asi jsem se zamiloval. Ano, je to láska. Už vím, proč se tohle město jmenuje Amor. Každý se tady zamiluje. Možná, že to byl osud, že jsem poznal Rosalindu. Kam já ji jen pozvu? Třeba do restaurace u Rozmalíny. Ano, tam je to pravé místo.“
Ještě jednou se na sebe podívali a právě zjistili, že je zasáhl Amorův šíp.
„Dostal jsem nápad. Nechtěla bys jít do restaurace – Rozmalína?“
„Ano, moc ráda.“
„Vrtá mi hlavou tvé jméno. Jaké je a jaký má význam?“
„Na to musíš přijít sám.“
„Bude to zajímavé. Máš pěknou kočičku, jak se jmenuje?“
„Rosa.“
„Je tvou součástí, že?“ Podíval se na ni zasněným pohledem.
„Pokusím se přijít na to tvé jméno. Jeho význam je – láska?“
„Ne.“
„Ďáblice?“
„Ne.“
„Tak to bude těžké. Hm, chvíli počkej, něco ti přinesu.“
Šel k jedné prodavačce, která prodávala růže. Přišel k ní a koupil Rosalindě velkou kytici.
„Tady máš, Rosa Lindo.“
Rosalinda se hned přihrnula k růžím a radostně si k nim přivoněla.
„Přišel jsem na tvé jméno! Sama ses prozradila. Tvé jméno znamená růže, že je to tak?“
Rosalinda ještě něco naznačila. Pablo se zamyslel, podíval se na Rosalindinu krásu.
Řekl: „Jsi krásná růže, že je to tak?“
„Uhodls!“ Zvolala radostně Rosalinda. Po chvíli povídání se rozešli a šli vlastní cestou.
Když Rosalinda dorazila domů, celá rozzářená si lehla na postel a přišla k ní maminka.
„Copak jsi tak šťastná, Rosalindo?“
„Maminko, právě mě zasáhl Amorův šíp.“
„Tak láska. Kdo to je, pověz mi to Rosalindo.“ Vyzvídala maminka.
„Tak dobře mami. Jmenuje se Pablo a potkala jsem ho ve městě Amor. A tam to přišlo. Omylem do mě strčil a pak se mi omlouval a vzal mě do restaurace Rozmalína a tam začal přemýšlet o mém jméně. Uhádl ho, a také uhádl jeho význam. Hrozně moc jsem se zamilovala.“
„Pokud je to opravdu tak, budeš mě s ním muset seznámit. Domluveny?“
„Domluveny!!!“
Pokračování příště
No Nadalista(s) Comments »
No comments yet.
RSS feed for comments on this post. TrackBack URL
Leave a comment
